Není důležité vyhrát,ale nasrat toho kdo tě porazil!

Katty - Příběh 9.díl Démon

11. listopadu 2012 v 14:24 | Katty-Hinata

"Hola!" zavolal na mě a Zakura někdo, když jsme přicházeli k akademii.
"Kdo to je?" otočila jsem se.
"Tetsu a Tanoshi… Kdo jiný?" řekl Zakuro a taky se otočil. Měl pravdu.
"Hrdličky nám opět přilétli spolu, co?" řekli oba dva najednou.
"Grr…." Procedila jsem mezi zuby. Pro oba to bylo jasné znamení - mlčet!
"Pozítří mají být zkoušky, co?" řekl Tanoshi.
"Eh.. co? Aha, no jo vlastně!" řekla jsem celkem chápavě.
"To jsi zapomněla?" zeptal se mě Zakuro.
"N-nee…." Snažila jsem se to zamaskovat.
"Vážně?" řekli Tetsu a Tanoshi spolu tím jejich dvojčecím hlasem.
"J-jo…" přesvědčovala jsem je pohledem.
"Katty!" uslyšela jsem velice známý hlas Mawy-chan.
"Čaaau!" pozdravila jsem je spolu s klukama.
"Musíš se mnou jít!" rozkázala Mawa, chytla mě za ruku a běžela se mnou někam do akademie. Kam jinam než do naší třídy.
"Co jsi chtěla?" zeptala jsem se jí, když jsem se konečně vymotala z jejího sevření.
"Ale nic." Řekla v pohodě.
"Nic?! … Proto jsi mě sem vlekla?" stěžovala jsem si, protože mě nějak bolí nohy.
"Hm…jo!" řekla Mawa. Někdy umí být vážně… roztomile natvrdlá.
"Ahoj." Zamumlal mi někdo za zády. Byla to Yoake.
"A-ahoj…!" řekla jsem jí a celkem jsem se i usmála. Mawa jí také oplatila pozdrav. Viděla jsem na Yoake že nebyla jaksi "fit". Yoake nic víc neřekla a šla si sednout. Pak jako na zavolanou zazvonilo. O hodině nebylo nic moc zajímavého. Potom, 4.hodinu jsme měli volný výběr hodiny. Všichni si vybrali jít ven. Miluju takovéhle volné hodiny. Pak, se mě skupinka lidí šla zeptat na celkem dobrou věc: "Ukázala bys nám Honoyomede?" Já jsem nic moc nenamítala, a když jsem šla za senseiem,jestli by mi to dovolil jen řekl: "Ale jistě, pro případ nouze ovládám Suiton (živel voda), tak bych případný oheň zastavil."
Všichni byli celkem natěšení. Nechtěla jsem je zklamat a tak jsem se šla předvést. Měla jsem i trému, ale dalo se to vydržet.
Nashromažďovala jsem do svých očí chakru,jak mě to mamka učila.
Šlo mi to. Byla jsem na sebe pyšná. Ale pak se něco zvrtlo a já najednou absolutně nic nevnímala.
"Kde to jsem?" ptala jsem se do černo černé tmy. Nic se neozývalo. Pak se mi blesklo před očima a viděla jsem dlouhou chodbu se světlem na konci. Běžela jsem, domnívajíc se, že jde o východ. Když jsem vyběhla z té chodby, viděla jsem obrovskou bránu, na které byl připevněn nápis "pečeť". Šla jsem blíž k té bráně a zeptala se: "Je tu někdo?" překvapivě nikdo neodpovídal. Chtěla jsem se otočit a jít zpátky, ale za mnou se ozval hlas: "Stůj…!" řeklo to takovým chraptivým, hlasitým a temným hlasem. No… prostě jsem se musela otočit.
Přede mnou bylo veliké oranžové - skoro až červené - oko. Lekla jsem se té věci.
"Kdo sakra jsi?! A Kde to jsem?!" začala jsem křičet…. No panika. Co byste udělali vy? Utekli? Já chtěla alespoň znát fakta.
"Tak oni ti to vážně neřekli… Myslel jsem, že jsem to zaspal…" řekl tím hrozivým hlasem. Ale v tu chvíli jsem nechápala. Jak "zaspal", kdo "oni" a "co" mi neřekli?
"Tak řekni mi něco blíž! A ještě jsi mi neodpověděl!" řekla jsem a nadále neměnila tón hlasu.
"Jak si dovoluješ…Ale kdybych tě zničil, zničím i sebe…" pokračoval, "Jsem Hinoakuma,tvůj zdroj chakry a Honoyomede… A Ty se nacházíš ve svém podvědomí." Dořekl s hořkostí.
"V mém…podvědomí?" ptala jsem se. "A jak můžeš být můj zdroj chakry?" Hinoakuma si odfrknul a začal mluvit:
"Jsem do tebe zapečetěný."
"Cože?" nechápala jsem.
"Teď na to není čas holka… Teď se chci zase dostat ven."řekl a zavrčel.
"Ven?" zeptala jsem se ho.
"Nechám tě se kouknout."řekl s lehkostí.
"C-co?" řekla jsem a na to jsem opět viděla svět kolem mě. Akorát jsem nemohla ovládat svoje tělo.
"Teď jim tady udělám peklo."zaduněl mi v hlavě hlas Hinoakumy. Začala jsem se pohybovat sama od sebe. Vůbec jsem to nemohla kontrolovat. Z venku to vypadalo, jako kdybych Honoyomede ovládala perfektně, ale já věděla své - Hinoakuma mě ovládl.
"Úžasné, Katty!" pochvalovali mě .
"Zastav!!!"křičela jsem, akorát do svojí hlavy. Nikdo jiný mě nemohl slyšet, kromě Hinoakumy. Moje tělo se obrátilo směrem k Yoake a Mawě-chan. O to, to bylo horší.
"Zastav ty jeden!"křičela jsem nadále do svého podvědomí. Nic se neozývalo. Už asi vím, proč byla při tréninku potřeba ta bariéra.
"Na Yoake ani Mawu ani nesáhneš!" rozkázala jsem tomu Hinoakumovi.
"Nemůžu se zastavit, je to jako přirozená reakce, víš, holčičko?"začal se temně smát. Už jsem byla skoro u Yoake a Mawy. Yoake se mi koukla přímo do očí. Pak jsem cítila vzrůstající sílu v mé pravé paži.
"Co to děláš?!"rozčílila jsem se.
"Chci si trochu hrát."řekl zlomyslně Hinoakuma.
"Nééééé!" zakřičela jsem, ale to už bylo pozdě. To už Yoake ležela na zemi.
"Cos to udělal?!" zakřičela jsem na Hinoakumu. Najednou jsem zase mohla sama hýbat tělem.
"C-co…?" řekl Hinoakuma. Z jeho tónu hlasu bylo poznat, že se mu něco nezdařilo. Vyčerpáním jsem padla na zem. Snažila jsem se totiž vytlačit Hinoakumu chakrou. Když jsem zvedla svůj obličej k Yoake, koukala na mě jako na vraha.
"T-ty…Ty zrůdo…!" řekla Yoake. Hrozně mě to zabolelo. Všichni se na mě koukali tak nějak zvláštně. Na Mawě bylo vidět, že o mě má celkem strach… Nebo taky možná… že má strach ze mě. Když jsem na to jenom pomyslela vhrkly mi slzy do očí. Musela jsem utéct. Utekla jsem domů s pláčem.
"Zlatíčko, copak se ti stalo?" řekla mamka, když jsem předčasně odešla ze školy a třískla se dveřmi.
"Jak to, že jsi mi neřekla, že jsem zrůda?!" zakřičela jsem na ní.
"Z-zrůda? Co to říkáš?" ptal se mě mamka.
"Nikdo mi to neřekl! Ty ani taťka! Neřekli jste mi o té stvůře uvnitř mě!"křičela jsem na ni s vodopády slz v očích. Pak jsem se sebrala a šla do svého pokoje se vybrečet.
"Miláčku, ty nejsi zrůda." Utěšovala mě mamka.
"Vážně?!" zařičela jsem do polštáře.
"A jak jsi na to vůbec přišla?"zeptala se mě.
"Yo…Yoake mi to řekla…"
"Prosím tě a proč?" nechápala mamka.
"Protože mě ovládlo to uvnitř mě."řekla jsem a podívala se na mamku, co mi k tomu řekne.
"Katty…jak vidím, už ses s Hinoakumou setkala…"řekla a celkem smutně se koukla.
"Hm…no jo…není to nikdo příjemný…"odvětila jsem.
"Víš Katty, když jsi z klanu Hano, tak se musíš připravit na další potíže i...kraviny. Prostě jsi to horší a divnější podědila ode mně." řekla mamka a zasmála se.
"Prostě...nebuď smutná,to jsi v tu chvíli nebyla ty, to byl Hinoakuma."
Setřela jsem si z obličeje zbytek slz a vzchopila jsem se...o něco víc.
"Dobře..!" řekla jsem motivovaně...celkem motivovaně. Nechtěla jsem prostě uznat fakt, že mě ovládnul Hinoakuma.
"To je moje holčička." řekla mamka a usmála se na mě. Já jsem jí svůj úsměv oplatila.
"Mami!" řekla jsem a s rukou v pěsti jsem si bojovně stoupla.
"Copak?" zeptala se mně mamka.
"Nauč mě ovládat Hinoakumu!" prosila jsem jí nahlas.
"Ehm...dobrá, ale musím tě ujistit, že já v sobě Hin oakumu nemám, takže to možná půjde hůř... Ale babička by o tom mohla víc vědět. Vždyť je to dcera "kaenmi"." řekla mamka.
"Kaenmi?" nechápala jsem co říkala.
"I ty jsi Kaenmi." řekla mi mamka.
"Co to je?!" nechápala jsem. Už jsem začínala být čím dál víc naštvanější, a ještě k tomu se mamka smálapři tom vysvětlování. Nesnáším takovýhle chvíle, kdž něco necápu...gr...! Mám v tu chvíli...No nic.
"To je osoba, ve které je zapečetěn Hinoakuma." dořekla mi mamka.
"Ono těch lidí je víc?" zeptala jsem se.
"Ne, těch lidí je velice málo ,proto jsou také lidé a i vesnice, které yto lidi chtějí ukrást. Kaenmi jsou jenom ženy z hlavního rodu klanu Hano. Před tebou měla v sobě zapečetěného Hinoakumu tvoje prababička Hisae. Nebyla zrovna oblíbená, ale byla z hlavního odvětví, takže nikdo nic nesměl prooti ní mít." povídala.
"A babička je její dcera?" zeptala jsem se.
"Ano, je její dcera. Mohla by také vědět víc, protože je nejvyšší z rady klanu."
"To dá rozum." řekla jsem více chápavěji.
"Je tedy něco jako královna." řekla mamka.
"A ty jsi jako princezna?" rozzářily se mi oči.
"Ne, to ne." řekla s mírným úsměvem, i když v očích měla....takový divný smutný pohled.
"To je jedno." chtěla jsem jí povzbudit.
"Ano, je to jedno." odvětila a pokračovala. "Tak tedy... Kaenmi jsou něco jako Jinchuuriki. Vzácné osoby s obrovským množstvím chakry. Je však ale snad i větší riziko, že tě ovládne Hinoakuma než Bijuu. Bijuu jsou v tomhle ohledu trochu klidnější." řekla a opět jí spadl úsměv z tváře.
"Takže jsem....ohrožená?" řekla jsem a ukázala na prstech gesto "uvozovky".
"Ano, a bude to jen horší, když vidíš, že už tě jednou ovládl...Už ta pečeť postupně slábne..." řekla sklesle mamka. Nemám ráda, když jí vidím smutnou. Mám náladu brečet. Ale proč tak smutně?...
"Takže budeme muset za babičkou!" prohlásila jsem.
"Ne, jen říkám že bychom za ní šly v horším případě...Mám tady někde schované svitky na ovládání Kaenmi, dala mi je tvoje babička." řekla a opět se letmo usmála.
"Oh...tak...fajně! Budeme trénovat!" zajásala jsem. Miluju tréninky - obvzlášť s mamkou. Je hodně dobrá učitelka a porozumí mi....to neumí nikdo lépe.
"Ty tvoje výlevy...."fajně" ...panebože... tohle je přesný fackaface." odvětila mamka s facepalmem. Neubránila jsem se velkýmu výbuchu smíchu.
"Co je ti?" nechápala mamka.
"J...já nevím." říkala jsem v záchvatu smíchu. I mamka se nakonec usmála.
"Jdeme trénovat?" zeptala se mě, zavřela mi pusu abych už s tím výtlemem skončila. Já mohla jen bez hlasu kývnout. Ale byla jsem z toho nadšená.
"Nejdřív se ale musíš najíst." rozkázala mi klidně mamka. Radši jsem neodmlouvala, protože věřím, že by mě čekal výprask, nebo by se mamka spíš naštvala. Vždycky když se naštve, vypadá jak chobotnice - tím myslím její vlasy - jsou úplně naježené a naplněné chakrou....
"A co je k jídlu?" zeptala jsem se mamky,která už šla do kuchyně.
"Co bys chtěla?" řekla mamka z kuchyně.
"Jááá?" naskočilo mi snad tisíc myšlenek, ovšem jedna je ta nejlepší: "Yakisoba!"

Doufám že se díl líbil,a gomenasai za zdržení :D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Miku a Asa Miku a Asa | Web | 11. listopadu 2012 v 16:28 | Reagovat

super diel :) tešíme sa na ďalší

2 Diza Elstron Hitsunaki Diza Elstron Hitsunaki | Web | 12. listopadu 2012 v 19:01 | Reagovat

Hohooo to je dokonalý!*////////*

3 Nayami-chan~ Nayami-chan~ | Web | 12. listopadu 2012 v 21:57 | Reagovat

HuH, taky už bych se měla dát do psaní ^^"" Boží díl *-*

4 Haru Haru | Web | 13. listopadu 2012 v 19:01 | Reagovat

Ahojky, je konec druhého kola kreslení, zde se můžeš podívat na výsledky a nové téma http://antal.blog.cz/1211/vyhodnoceni-souteze-kresleni-rucne-nove-tema a zde na diplomky http://antal.blog.cz/1211/diplomky-za-soutez-kresleni :)

5 Maiki Maiki | Web | 15. listopadu 2012 v 20:28 | Reagovat

nyahá supr dílek ^^ těším se na další :) piš piš .DDDD je to super ^^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Roy Mustang FanBar
Roy Mustang gif